Vánoce jsou nejoblíbenějším svátkem v roce. Slaví ho mnohé národy a každý přidává kapku své vlastní kultury. Podle křesťanského náboženství jsou to svátky narození Ježíše Krista – 25. prosince. Čas Vánoc nám dává prostor zavzpomínat na zvyky, které držely naše babičky. Na jídlo, které mělo symboliku. Na tradice, které vychází ještě z pohanských dob.
Jak vzniklo slovo „Vánoce“? Toto slovo používáme od pradávna. Je vlastně zkomoleninou. Naši předkové slavívali slunovrat od 21. prosince do Nového roku – tedy 12 dnů svátečních. Svátkům zimního slunovratu se říkalo „čas o 12 nocích“, později „dvanáctnoce“, „dvánnoce“ a nakonec „vánoce“.
Zvyky a tradice
Vánoční stromeček je asi nejrozšířenější symbol okolo Vánoc, kdy je na Štědrý den vztyčen jehličnatý strom, který se následně ozdobí vánočními ozdobami a pod kterým se nacházejí dárky. Dříve jsme mohli stromeček vidět zavěšený špičkou dolu ze stropu.
Hlavním bodem Štědrého večera byla vždy večeře. Dříve se na stole objevovala jídla jako houby, hrách, jáhly, vánočka. Ryby se jedly jen v jižních Čechách a odtud se teprve rozšířily do zbytků krajů. Za starých časů, kdy nebylo možné získat čokoládu a exotické ovoce, podávalo se domácí sušené ovoce a jídla s medem – doma pečené oplatky slepené medem, krupice s medem.
K svátečnímu stolu se mohlo zasednout teprve, když ponocný zatroubil na pastýřský roh koledu. Na Valašsku se začalo večeřet, až když na nebi vyšla první hvězda. Na Štědrý den se myslelo i na dobytek, drůbež, psa i kočku. Traduje se, že na vánoční den zvířata rozumí lidské řeči a stěžují si na špatné zacházení. Proto i dnes někteří lidé věší pro zvířátka v lese na stromy jablka, mrkve, oříšky.
Na svátek sv. Barbory (4.12.) se utrhnou třešňové větvičky, kterými se vyzdobí pokoje. Dříve dívky dávaly větvičkám jména chlapců a věřily, že se vdají za toho, čí větvička rozkvete.
Do konce roku by se měly vrátit všechny cizí věci, které jsou v domě.
Patky od vánoček - která dívka sebere o vánocích 9 patek od vánoček, ta se vdá.
Házení střevícem. Dívka se zády otočí ke dveřím a hodí střevíc přes rameno. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, dívka se vdá.
Nikdy se nedávejte zvát do rodiny, kde byste o Štědrém večeru byli lichými. Nevěstí to nic dobrého.
Šupiny z kapra se dávají pod talíř, nebo do peněženky, aby se tě držely v příštím roce peníze.
Když začínáte u stolu louskat ořechy, první čtyři prozradí, jaké je vaše zdraví. Jsou-li jádra pěkná bílá, je všechno v nejlepším pořádku. Jsou-li načernalá, znamená to nemoc a všechna čtyři jádra černá znamenají smrt.
Svíčky se pouští v ořechových skořápkách po vodě v určeném časovém úseku. Komu odepluje svíčka ode všech nejdál, tak odcestuje nejdál od rodiny.
Zdroj:
https://www.denik.cz/tradice-czk/vanoce-puvod-zvyky-a-tradice20081201-eh6o.html https://www.kfbz.cz/html/kdk/download/Vanoce%20a%20zvyky.pdf